Jistě vám neušly pozornosti velice lákavé reklamy nabízející možnost prodeje vaší nemovitosti s tím, že v ní budete moci dožít. Ihned dostanete za nemovitost zaplaceno, ale přitom v ní budete v moci dále žít. Téměř, jako by byla stále vaše.

Je to velice lákavá nabídka, ale může v sobě skrývat i velké nebezpečí. Prodejem nemovitosti vám vznikne tzv. služebnost bytu neboli užívání, která musí být zapsaná v katastru nemovitostí. Bez zápisu do katastru tato služebnost nevznikne.

První nebezpečí se skrývá už v samotném znění smlouvy. Nejlepší je, pokud kupní smlouva zahrnuje zároveň i zřízení služebnosti. Je třeba si pořádně přečíst, k čemu se služebnost vztahuje – nemusí se totiž vztahovat k celé nemovitosti včetně pozemků, ale může se týkat jen některých místností, může se týkat užívání bytu (či celé nemovitosti), ale nemusí zahrnovat užívání zahrady. Pozornost je třeba věnovat i trvání služebnosti. Může být totiž uzavřena pouze na určitou dobu, tedy ne na dožití. V každém případě doporučuji obrátit se na advokáta nebo právníka, který vám smlouvu zkontroluje. Pokud bude zájemce o koupi spěchat a trvat na tom, že je smlouva v pořádku a je třeba ji uzavřít co nejdříve, nedejte se. Většinou totiž taková smlouva bývá pro vás nevýhodná.

Smlouva je tedy něco, co si můžete nechat předem zkontrolovat. Co si ale zkontrolovat předem nemůžete, je chování budoucího vlastníka. Když již nejste majitelem nemovitosti, ale máte v ní služebnost, vaší povinností je provádět běžnou údržbu (např. výměnu žárovky, úklid), mimořádnou údržbu pak provádí majitel. Mimořádnou údržbou je třeba výměna plynového kotle, elektrického bojleru, oprava střechy nebo třeba prasklého vodovodního potrubí. Jistě už asi tušíte, kam tím mířím – pokud se vás bude chtít nový majitel „zbavit“, způsob si k tomu najde. Může vás nechat bez topení, bez vody, se zatékající střechou. Nebo vám může „zpříjemňovat“ dny hlasitými oslavami přímo pod vašimi okny, pokud budete mít pouze služebnost užívání bytu, ale už ne přilehlého dvora či zahrady. Nebo může dvůr před vašimi dveřmi rovnou celý rozkopat, je přeci majitel a nějaký důvod k tomu si už vymyslí. Pokud se jedná o nezbytné opravy, můžete je provést sami na vlastní náklady – ovšem s tím rizikem, že je majitel nebude chtít uhradit, protože s nimi předem nesouhlasil a nebyly nezbytně nutné. Pak máte jen dvě možnosti – vzdát se peněz, které jste investovali do cizího, nebo je vymáhat soudní cestou. S přibývajícím věkem se mění lidské potřeby a může být nutné provést úpravy vašeho bydlení – například zrušit prahy, aby bylo bezbariérové, upravit koupelnu, rozšířit dveře. Nic z toho nemůžete udělat bez souhlasu nového majitele a pokud on nebude chtít, asi vám nezbyde nic jiného než hledat bydlení jinde.

A s tím souvisí i poslední věc spojená se služebností užívání. Má totiž svoji cenu, která je zohledněna při výpočtu kupní ceny (i když se obvykle jedná o bezplatné užívání, tak i to má svoji hodnotu). Prodeji nemovitosti by měl předcházet znalecký posudek na hodnotu nemovitosti a také na hodnotu služebnosti. Kupní cena by měla být alespoň ve výši rozdílu těchto dvou hodnot (to je však cena odhadní, ne tržní – ta může být vyšší nebo nižší, s ní vám nejlépe poradí realitní makléř). Pokud by z nějakého důvodu došlo ke zrušení služebnosti před jejím uplynutím (buď dohodou nebo soudně), například protože se přestěhujete do domu s pečovatelskou službou, budete mít nárok na uhrazení částky odpovídající zbývající hodnotě služebnosti. Pokud se na této částce s majitelem nedohodnete, může tuto hodnotu stanovit znalec a také můžete toto vyrovnání vymáhat soudně (pokud se na zrušení služebnosti s majitelem nedohodnete).